Standard kanárské dogy (Presa Canario)

Kanárská doga (Presa Canario, dříve také Dogo Canario) pochází z Kanárských ostrovů ve Španělsku. Níže najdete podrobný popis stavby těla, povahy a znaků plemene podle staršího českého znění standardu FCI.

Presa Canario – základní informace

• Země původu: Španělsko (Kanárské ostrovy).
• FCI: číslo standardu 346, skupina 2, sekce 2.1 (molossoidní plemena typu mastifa).
• Povaha: sebevědomý, vyrovnaný, ostražitý pes, oddaný rodině; k cizím lidem může být zdrženlivý.
• Kohoutková výška podle aktuálního standardu: psi 61–66 cm, feny 57–62 cm.
• Hmotnost podle aktuálního standardu: psi 45–57 kg, feny 40–50 kg (standard uvádí střední hodnoty).
• Zbarvení: žíhané, plavé a černé; aktuální standard připouští také omezené bílé znaky.

Podrobný popis podle staršího standardu z roku 2018

Popis plemene podle českého znění standardu uvedeného na původní stránce

ZEMĚ PŮVODU: ŠPANĚLSKO

DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 26.11.2018

POUŽITÍ: Hlídací pes používaný pro ochranu dobytka

FCI-KLASIFIKACE: Skupina 2: Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi  Sekce 2.1   molosská plemena typu mastifa

Historie plemene

Pes molossoidního typu, pocházející z Tenerife a oblasti Gran Canaria (Kanárské ostrovy). Je pokládán za výsledek křížení mezi “majonero”, původním prehispánským psem těchto ostrovů, a dalšími molossy Kanárských ostrovů. Toto křížení dalo vzniknout etnické skupině psů typu mastif střední velikosti, žíhaný nebo plavý s bílými znaky, se specifickou molossoidní stavbou a přesto mrštný a silný s výrazným temperamentem, věrný, robustní a plný života. Během 16. a 17. století počet těchto psů značně narostl a četné zmínky v historických textech z doby před dobytím ostrovů, především v “ Cedularios del Cabildo ” (obecní sčítací registry) dokazují jejich využití jako hlídací psi a ochránci dobytka.

Celkový vzhled

středně velký molossoidní pes přímočarého profilu s černou maskou. Robustní a vyvážených proporcí.

Důležité proporce

tělo je delší, než je kohoutková výška – tento znak je markantnější u fen.

Poměr čenichové partie lebky je 60-40%. Šířka lebky je 3/5 z celkové délky hlavy.

Vzdálenost od lokte k zemi by měla být 50% z kohoutkové výšky u psů a o něco méně u fen.

Chování a temperament

rozvážný vzhled, pozorný výraz. Obzvláště přizpůsobený ke střežení a tradičně užívaný k nahánění dobytka. Vyrovnaný temperament a velmi sebevědomý. Tlumený a hluboký štěkot. Poslušný a poddajný ke členům rodiny, velmi odevzdaný svému pánu, ale může být podezíravý k cizím osobám. Sebejistý, ušlechtilý a trochu odměřený. Když je ve střehu, má pevný a ostražitý postoj.

Hlava

mohutná, brachycephalického typu (= krátká mozkovna) kompaktního vzhledu, krytá silnou kůží. Má tvar lehce prodloužené krychle. Linie mozkovny a čenichu jsou paralelní nebo lehce sbíhavé (konvergující).

MOZKOVNA

LEBKA: mírně klenutá (konvexní) v příčném i podélném směru. Čelní kost je plochá. Šířka je téměř identická s délkou. Výrazný jařmový oblouk, s dobře vyvinutými tvářovými a žvýkacími svaly ale ne vyčnívající, kryté volnou kůží. Týlní hrbol je jen lehce naznačen.

STOP: stop je výrazný ale ne strmý či přehnaný. Střední rýha mezi nadočnicovými oblouky je dobře definována a zaujímá okolo dvou třetin lebky.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Nosní houba: široká, silně černě pigmentovaná. V jedné linii s hřbetem nosu. Nosní dírky jsou velké, aby umožnily dýchání.

Tlama: kratší než mozkovna, normálně tvoří okolo 40% z celkové délky hlavy. Šířka odpovídá 2/3 lebky. Má velmi širokou základnu a lehce se zužuje směrem k nosní houbě. Hřbet nosu je plochý a rovný, bez náznaku střechy.

Pysky: horní pysk je svěšený, i když ne příliš. Při pohledu zepředu se horní a dolní pysky setkávají a tvoří obrácené V. Pysky mohou být mírně odlišné. Vnitřní strana je tmavě pigmentována.

Čelisti/Zuby: nůžkový skus nebo mírný předkus, max. 2mm. Klešťový skus je přípustný ale nežádoucí, kvůli způsobované zubní erozi. Špičáky jsou široce posazeny. Zuby jsou velké a pevně usazené. Velké stoličky, malé řezáky a dobře vyvinuté špičáky.

Oči: mírně oválného tvaru, střední až velké. Posazené daleko od sebe, ani zapadlé ani vystupující. Oční víčka jsou černá a pevně přiléhající, nikdy ne povislá. Barva je od tmavé po střední hnědou, v závislosti na barvě srsti. Nikdy by neměla být světlá.

Uši: střední velikosti, široce nasazené s krátkou, jemnou srstí. Volně spadají po stranách hlavy. Pokud jsou složené, pak do tvaru růže. Uši jsou nasazené mírně nad linií očí. Uši nasazené příliš vysoko a blízko u sebe jsou považovány za neobvyklé. V zemích, kde je dovoleno kupírování, musí být vztyčené.

Krk

kratší než je délka hlavy. Kůže na spodní straně je volná, tvoří mírný lalok. Krk je mohutný a rovný, má tendenci být válcovitý a svalnatý.

Tělo

dlouhé, široké a hluboké.

Horní linie: rovná, bez deformací a držena dobře vyvinutými ale stěží viditelnými svaly. Mírně stoupá od kohoutku k zádi. Výška zádi je o  1 – 2 cm větší než kohoutková výška.

Záď: střední délky, široká a oblá. Nemá být dlouhá, aby neomezovala v pohybu. Záď je u fen obvykle širší.

Hrudník: má velkou kapacitu a dobře vyvinuté hrudní svaly. Při pohledu jak zepředu tak z boku je hluboký, sahá nejméně k loktům. Obvod hrudníku se obvykle rovná kohoutkové výšce + 45%. Hrudní koš je dobře klenutý.

Spodní linie a břicho: mírně vtažené, nikdy ne vystupující. Slabiny jen mírně naznačené.

Ocas

široký u kořene, zužující se ke špičce. Sahá k hleznu, ale nepřesahuje. Středně vysoko nasazen. V akci nesen jako šavle, ale bez stáčení nebo naklánění směrem k hřbetu. V klidu visí rovně s mírně zahnutou špičkou.

Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY

    Plece: dobře uloženy dozadu.

Nadloktí: dobře úhlené, šikmé

Předloktí: dobře vyvážené, rovné. Silné kosti a dobře osvalené.

Lokty: nesmí být ani příliš blízko žebrům ani vyčnívat

Metacarpus (nadprstí): velmi pevné a mírně svažující se

Tlapa: kočičí tlapy s oblými prsty, které nejsou příliš uzavřené. Velmi vyvinuté a černé polštářky. Drápy jsou tmavé, bílé drápy jsou nežádoucí, ačkoliv se mohou objevit ve spojitosti s barvou srsti.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Celkový pohled: při pohledu zezadu jsou silné a rovnoběžné, bez vychýlení.

Stehno: dlouhé a dobře nasvalené

Koleno: zaúhlení není příliš výrazné, ale nesmí být nedostatečné

     Hlezno: vždy nízko postavené

Zadní tlapy: o něco delší než přední tlapy, jinak identické

Chod a pohyb

V pohybu je kanárská doga mrštná a pružná, pohyb je velmi prostorný, krok dlouhý. Ocas je nesen nízko a hlava nesena jen trochu nad úrovní hřbetu. V pozoru je hlava i ocas nesena vysoko.

Kůže

silná a pružná. Více volná na krku a kolem něj. Ve střehu tvoří kůže na hlavě symetrické záhyby, které se vějířovitě rozvinují od mezioční rýhy.

Srst

Osrstění: krátké, hrubé, dobře přiléhající bez podsady (může se objevit na krku a zadní straně stehen) Spíše drsné na dotek. Velmi krátké a jemné na uších, trochu delší na kohoutku a na zadní straně stehen.

Barva: všechny odstíny žíhané, od teplé tmavě hnědé po světle šedou nebo plavou. Všechny odstíny plavé až po pískovou. Bílé znaky jsou přípustné na hrudi, na krku nebo hrdle, předních tlapách a prstech zadních tlap, ale tyto by měly být minimální. Maska vždy černá a nepřesahuje úroveň očí.

Výška a hmotnost

Údaje uvedené ve starším standardu z roku 2018:

• Kohoutková výška psů: 60–66 cm.
• Kohoutková výška fen: 56–62 cm.
• U velmi typických jedinců byla uvedena tolerance 2 cm nad i pod tyto limity.
• Hmotnost psů: 50–65 kg.
• Hmotnost fen: 40–55 kg.

Pozor: Tyto historické hodnoty se liší od aktuálního standardu FCI z roku 2023, jehož hodnoty jsou uvedeny v přehledu na začátku stránky.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se považuje za vadu a hodnocení její závažnosti by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky a jejímu vlivu na zdraví a kondici psa

• Klešťový skus

Vážné vady

• Vada je považována za vážnou, pokud ovlivňuje výraz a limituje typ psa
• Nesprávné proporce hlavy
• Extrémně sbíhavé linie mozkovny a čenichové partie (příliš vyznačený stop)
• Bedra a kohoutek stejné výšky
• Nekorektní postavení končetin
• Kvadratická stavba
• Trojúhelníková hlava, úzká (nemá tvar krychle)
• Tenký, zakroucený nebo deformovaný ocas. Vysoko nasazený
• Pronesený nebo klenutý hřbet.
• Světlé (žluté oči), velmi blízko u sebe nebo šikmo, zapadlé nebo vystupující
• Přílišný předkus
• Nedostatečná maska
• Chybějící zuby (s výjimkou P1).

Diskvalifikující vady

• Agresivní nebo přehnaně plachý pes
• Jakýkoliv pes jasně vykazující fyzické nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován

• Zcela depigmentovaná nosní houba
• Nepřijatelné bílé znaky
• Podkus.
• Záď níže než kohoutek. Klesající horní linie
• Modré oči nebo nestejná barva
• Kupírovaný ocas.

Pozn.: psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, zcela sestouplá v šourku.

Další informace o kanárských dogách

Prohlédněte si také naše psy, naše feny a informace o štěňatech kanárské dogy z chovatelské stanice Gutské údolí.

Zdroj aktuálního standardu: FCI – Presa Canario, standard č. 346 (platný od 23. 9. 2023). Podrobný český popis výše je převzat ze staršího textu zveřejněného na těchto stránkách; autor původního překladu nebyl uveden.